M.
David, F. Janeček/V. Kočandrle
Byla Vám to schůzka vážně
zvláštní
Jen my dva: noc a já
Tak náhle blízká
Ztratit jsem se ji bál
Sliby dávala
Všechny tváře lásky že zná
Zlomit jak to kouzlo mám
Bez hvězd proč noc je Tvá
Proč lásku Tvou chce dál jen
vláčet v tmách
Doufám dál ve hvězdu Tvou
Šťastnou hvězdu, co máš nad sebou
Doufám dál ve hvězdu svou
Z mlhy může mě vznést za
duhou
Je to sen co víc a víc mě stíhá
Jenom můj strach a já
Přátelsky říká
Karty když rozdává
O co líp kdo hrál
O to víc že s ním prohrával
Jak se tím lékem stát
Nazpět jak Ti víru dát
Že zvítězit nad kouzlem sílu máš
Doufám dál ve hvězdu Tvou
Šťastnou hvězdu, co máš nad sebou
Doufám dál ve hvězdu svou
Z mlhy důže mě vznést za
duhou
Doufám dál ve hvězdu Tvou
Šťastnou hvězdu, co máš nad sebou
Doufám dál ve hvězdy v nás
Šťastnou hvězdu i ty v srdci
máš
Šťastnou hvězdu i ty
V srdci máš